Florida 2016

Konečně po dlouhé době článek! No, alepsoň teď víte, proč až teď.

Takže, toto je ten velký dárek k narozeninám/za vysvědčení a ke všemu, co je možno. V prosinci mi rodiče řekli, že jestli budu mít vyznamenání na vysvědčení, tak můžeme letět na konci března na Floridu, já jsem tomu něvěřila - tomu, že vyznamenání mít budu, proto jsem také zahájila #OdeDneškaNeflákám Challenge. Ta mi s tím dost pomáhala, ikdyž jsem to chvilkami chtěla vzdát. Každopádně se to, jak můžete vidět, povedlo. Sama jsem tomu nevěřila, asi ani rodiče tomu nevěřili :D Ale jsem za to moc ráda, Florida byla naprosto úžasná, nejspíš nejlepší dovolená v mém životě, vůbec se mi odtamtud nechtělo! Tak jo, dost okecávání, užijte si člá nek, dělala jsem ho pěkně dlouho.

Saint Petersburg

V St. Petersburgu jsme bydleli, musím se přiznat, že jsem vůbec nevěděla, že tohle město existuje, než jsme letěli na Floridu, ale je to tam nádherné. Hned druhý den jsme nejdřív jeli vyzvednout auto a pak jsme se šli podívat do shopping mallu jménem Tyrone Square, který byl hned vedle půjčovny. Tam jsme si zašli na oběd do asijského bufetu (? - nevím, fast food to nebyl, ale ani restaurace ne :D). V ten den jsem sobě nic nekupovala, ani jsem na to neměla náladu, byla jsem unavená. Byli jsme akorát ve Starbucksu, kde jsem ochutnala peach Green Tea Lemonade, což v ČR nemáme, je to škoda, protože ze všech věcí, které jsem ve Starbucksu kdy měla, mi tahle chutnala nejvíc. Ale taťku napadlo, že si uděláme srandu z baristy a chtěl říct že se jmenuje Řehoř, to nám ale nevyšlo, protože zrovna v tomhle Strabucksu se na jméno neptali, ale vyšlo nám to i v Tampě i v Orlandu, tak si to kdyžtak přečtěte dole. Další den jsme se jeli podívat do parku Fort De Soto, také v Saint Petersburgu, to byla taková rozlehlá oblast, kde bylo moře a válečné úkryty atd. Taťka říkal, že když tam byl naposledy, tak byl na molu a díval se na delfíny, kteří byli od mola jen několik metrů, tak jsme přijeli natěšení na delfíny. Jenže delfíni v ten den, jak naschvál, plavali od mola asi dva kilometry, takže jsme viděli tak maximálně ploutve, ale nevadí, stejně jsem z parku pořídila moc krásných fotek. V centru Saint Petersburgu jsme byli asi jenom jednou - šli jsme do kavárny, tam se nás číšnice ptala, odkud jsme, když jsme jí řekli, že jsme z ČR, tak nám začala povídat o tom, jak moc miluje Prahu, že ji navštívila dvakrát a pochází z Litvy.

Následně jsme pokračovali do musea Salvadora Dalího a tam byl jeden úžasný obraz (ono jich samozřejmě bylo víc, ale tenhle byl fakt, um, skvělej :D). Ten obraz zblízka vypadal, že na něm stojí otočená nahá žena, která se divá z "okna" na okolí, ale když jste si odstoupili tak 15 metrů od obrazu, tak to vypadalo jako Abraham Lincoln. Jeden pán, který v tom museu pracuje k nám přišel a zeptal se nás, jestli máme sluneční brýle. Tak jsme si je hned vytáhli, on řekl, že si je nemusíme nasazovat a ukázal nám kouzlo - pokud se k obrazu oočíte zády a budete se dívat na odraz obrazu ve slunečních brýlích, tak od něj nemusíte odstupovat těch 15 metrů. Asi si to předtavujete těžko, fotky jsou pod textem. St. Petersburg je nádherné město, bylo rozhodně nejkrásnější ze všech, ve kterých jsme byli, ale samozřejmě každé město má něco. Taky jsme se rozplývali nad Walmartem, protože... Ó můj Bože, tam prodávají takové kraviny, o kterých jsem snad ani nevěděla, že by se to dalo prodat. Třeba v takových průhledných plastových krabičkách tam prodávali hotové cookie dough (těsto na sušenky), které stačilo jenom vytvarovat a strčit do trouby a voila - máte hotové cookies. Chtěla jsem si tam koupit Pop Tarts, ale my jsme tam neměli toaster, takže smůla, ale bylo jich tam určitě přes patnáct druhů. To stejné Oreo (ikdyž mi nechutná), bylo ho tam také tolik druhů, některé mi přišly, jako úplné zbytečnosti - třeba melounové Oreo. Stručně řečeno - bylo tam hodně zbytečností. St. Petersburg je vážně úžasné město, hned bych se tam vrátila.

(molo tam, kde jsme bydleli)

(jiné molo, opět tam, kde jsme bydleli)

(výhled z místa, kde jsme bydleli)

(oběd v Tyrone Square)

(strom v downtownu)

(molo s "delfíny", park Fort De Soto)

(pláž ve Fort De Soto)

(park Fort De Soto)

(vchod do musea Salvadora Dalího)

(onen obraz "Abrahama Lincolna)

(pláž ve  Fort De Soto)

(park Fort De Soto)

(pláž/molo ve  Fort De Soto)

(park Fort De Soto)

(park Fort De Soto)

 Orlando - Universal Studios

V Orlandu jsme byli na dva dny (jakoby na tři), ani jsme nijak nechodili v něm, protože první den jsme přijeli večer a druhý a třetí den jsme byli celý den v parcích a ke konci dne jsme přišli unavení a zmoklí, proto jsme si při odchodu první den museli opatřit pláštěnky (já měla s jednorožcem :D). Taky jsme zjistili, že ty fronty, které se stojí v ČR jsou oproti těmto frontám úplné nic. Na atrakci "Harry Potter and  The Escape from Gringotts" byla fronta na 75 minut - a to jste si nikde nemohli sednout. V podstatě jsou to takové dva zábavní parky, ale oboje patří k Universal - jeden se jmenuje Islands of Adventure (tam je např. Jurský park, Marvel Superheroes, Wizarding World of Harry Potter #1...) a Universal Studios, to se víc specializuje přímo na filmy a seriály (Simpsonovi, Já Padouch, Wizarding World of Harry Potter #2), je tam takové rádoby Leicester Square (a když jím procházíte, tak tam je vážně větší zima, jako v Londýně :D), na to se dostanete, když výjdete z Londýnského nádraží. Londýnské nádraží je také kapitolka sama pro sebe - když jdete přes Leicester Square na Londýnské nádraží, tak si nejdříve vystojíte frontu, pak se dostanete na nástupiště 9 a 3/4 a odtamtud Vás zaveze Bradavický express na Islands of Adventure, kde je druhá část Harry Potter parku, kde jsou Prasinky a Bradavice. Pokud chcete ale jet z Prasinek a Bradavic na Leicester Square a následně jít do Příčné ulice a do Gringotí banky, tak si vyčekáte další frontu, pak se dostanete na nástupiště 9 a 3/4 a jedete opět Bradavickým expressem tam. Nechtě mě to vysvětlit a pojďme si to společně zopakovat :D - Universal je jeden park, který se ale dělí na dva "menší" parky, tj. Universal Studios a Islands of Adventure, Wizarding World of Harry Potter má čtyři části, tj. Příčná ulice a Gringottova banka, které jsou v parku Universal Studios a Bradavice a Prasinky, které jsou na Islands of Adventure. Chytáte se? Budu počítat s tím, že ano. Harry Potter byl úžasný zážitek, zašli jsme se podívat do prodejny hůlek Ollivanders, dvakrát jsme šli na atrakce "Harry Potter and The Escape from Gringotts" a na horskou dráhu, která byla vlastně projížďkou Bradavicemi. Byly to virtuální horské dráhy - něco, jako je 4D kino, ale občas se tam kombinují prvky opravdové horské dráhy uvnitř budovy a občas jenom stojíte na místě před oooooobrovským plátnem a ten váš "vozík" s vámi jen různě hází a zatáčí. Nejdříve si ale jdete např. prohlédnout okolí té atrakce - když jdete na projížďku Bradavicemi, tak si nejdřív prohlédnete asi tři učebny a chodby. Všechno je tam umělé, ikdyž to vypadá velmi důveryhodně, tak kamenné stěny jsou z plastu, dřevo (také důveryhodně vypadající) je také z plastu, prostě všechno. Také jsme byli v restauraci s tématikou Harryho Pottera, dali jsme si tam oběd a něco nazpůsob pomerančového džusu se skořicí. Jo, jinak naprostým hitem je tam Butter Beer (máslový ležák), na ten se stály pomalu takové fronty jako na atrakce. Nejdelší frontu jsme stáli na Mimoně (100 min), ale přišlo mi, že ubíhala celkem rychle. V gift storu, kterým musíte projít, abyste se po skončení atrakce vrátili zpět, jsme mamce koupili "Mmm... banana!" čokoládu ( tj. čokoláda s malinkými kousky sušených banánů), mamka totiž miluje mimoně. Také jsme byli na Transformers - další virtuální horská dráha, na ty jsme čekali cca 75 minut. Já jsem hrozně chtěla na carousel (tj. takový ten kolotoč s postavičkami, na který si sednete a ty postavičky se pohybují nahoru a doluů atd.), nebo vlastně Caro-Seuss-el, byl totiž v Dr. Seuss Landing (kdyžtak si vyhledejte ve fotkách dole, pod textem). Sice na něj frontu stály jen děti s mamkami a nějaké japonské turistky, ale já si za tím hrdě stála. Nejnudnější atrakce ze všech byl rozhodně Shrek. Nebyl zas tak hrozný, ale v porovnání s ostatními to byla největší slabota. Ale zase byla fronta jenom na 15 minut :D. Na svačinu jsme šli třetí den do Hard Rock Café, toto bylo největší na světě. Jeeeeeenže, jakmile jsme se v Hard Rock Café usadili, tak jsme zjistili, že cenově to vskutku přijatelné není a tak jsme odešli pryč (nebojte, vyfotit pár věcí jsem stihla). A nakonec - historka ze Starbucksu. Jak už jsem psala nahoře, taťka i dělal z baristů srandu a říkal, že se jmenuje Řehoř. Paní se ho nejdřív zeptala, jestli se jmenuje Josh, taťka jí odpověděl, že Řehoř (jen tak mimochodem, můj taťka se Řehoř nejmenuje, kdbyste si to špatně vyložili), tak tam paní něco napsala a my čekali, jak to dopadne. Napsala mu tam, že se jmenuje Jaws, nebo-li česky "Čelisti" :D. A to bylo Orlando, bylo to skvělý, úžasný, nádherný - prostě se mi tam hrozně líbilo.

 ("přivítání" asi 500 m od Universal Studios)

(pohled na Universal Studios z "před areálu")

 (tuhle silnici jsem fotila cestou do Universal, parky od nás byly totiž asi 15-20 min pěšky, takže jsme tak chodili)

 (Prasinky)

(vstup do Prasinek)

(Ollivanders)

(Cukrárna ve Wizarding World of Harry Potter)

(Bradavický express)

(Nástupiště 9 a 3/4)

(Dr. Seuss Landing - Dr. Seuss napsal např. Grinche, Cat In The Hat...)

(Dr. Seuss Landing)

(Universal večer)

(Hard Rock Café)

(Hard Rock Café)

(takhle nějak vypadala v Universal fronta, toto je její malá část, a to jsme zrovna vychytali "krátkou" frontu, stáli jsme jenom 45 minut)

("Řehoř")

(troška máslového ležáku)

(pohled na Bradavice a Prasinky z mostu)

(Gruův dům, Já Padouch)

(Harry Potter restaurace)

(Hard Rock Café, zádní vchod)

(Hard Rock Café z venku)

 (obchod "Weasleys' Wizarding Wheezes" ve Wizarding World of Harry Potter)

(Gringottova banka)

(pomerančovo-skořicový džus)

 (vstup do Příčné ulice)

(Nástupiště 9 a 3/4)

(Ten drak, co byl na bance opravdu, asi každých 10-15 minut, plival oheň)

Tampa (+ 2 fotky ze Sarasoty)

Do Tampy jsme jezdili tak průběžně, poprvé jsme tam byli na letišti, to jsme přistáli (nečekaně). Po druhé si pamatuji, že jsme tam jeli nakupovat do shopping mallu jménem International Plaza a tam jsem si koupila mikinu od PINK, protože když už jsem tam byla, tak proč ne. A měli jsme tam na oběd naprosto vynikající pizzu, znáte takové ty nechutné americké pizzy, které jsou něco mezi buchtou a pizzou? Tak takhle ji nepřipomínala ani trochu, těsto bylo sice trochu jako arabský chleba, ale to vůbec nevadí, protože to tak dobře chutnalo a měli tam naprosto vynikající mangovou limonádu, ale ta pizza, to byla asi nejlepší pizza, kterou jsem za celý svůj život měla. Potom jsme si udělali projížďku po downtownu Tampy a jeli jsme domů. Hlavně jsme ale byli v Tampě na hokeji, hned ten den po tom, co jsme přijeli z Universal. Byli jsme na zápase Tampa vs. Panthers - šli jsme se podívat na Jágra. Čekala jsem, že mě to zrovna extra bavit nebude, ale zázraky se dějí. Myslím, že jsem si to užila na maximum, navíc jsme měli naprosto skvělá místa. Po první čtvrtině jsme se chtěli jít navečeřet (v té aréně o to samozřejmě není nouze), prvně jsme chtěli jít na burger, jenže nám řekli, že bychom museli čekat čtvrt hodiny a na to jsme neměli čas, tak jsme si objednali Mac&Cheese a jeden Grilled cheese (toast se sýrem). Pak jsme si šli zpátky sednout a brácha si začal točit hru a omylem si natočil Jágrův gól. Taťka s bráchou fandili Panthers a já jsem musela fandit Tampě, protože na mě zbyla kšiltovka s jejich teamem, ale bylo vtipné, že pokaždé, když Panthers dali gól měli taťka s bráchou hroznou radost (obzvlášť při Jágrovém) a my jsme seděli mezi fanoušky Tampy, takže se na ně lidi kolem dívali jako na vrahy. Když zápas skončil, tak jsme chtěli počkat, až hráči budou odcházet, aby se mohl brácha vyfotit atd., znáte to. No a hádejte, koho jsme potkali! Dejdara s celou jeho rodinou. Ono se to asi nezdá tak vtipné, ale my jsme se tomu smáli, protože do Tampy jsme letěli s Bohdalkou, tak jsme čekali, koho potkáme jako dalšího :D. Toť bude z Tampy vše samozřejmě jsme tam byli ještě jednou, když jsme odlétali domů. / V Sarasotě jsme se byli podívat za známými a byli jsme tam tak na hoďku, dvě a byli jsme převážně u nich doma a chvilku na procházce, takže fotky mám jenom dvě. Cestou zpátky jsme byli na večeři ve Wendy's, což je takový fast food (který u nás, bohužel,  není), který má taťka rád. Hamburgery měli opravdu výborné, ale pití se tam pít nedalo, kelímky hrozně smrděly po plastu a nějaké další chemii.

(nejlepší pizza na světě)

("kiss cam")

(Jágr, zleva)

(skoro prázdná Amelie Arena)

(panorama, to se mi, myslím, celkem povedlo)

(Zajímavé varování v Sarasotě, "Dager, Hioi Voltage, Do Not Nter Fuuntain")

(Wendy's)

Na závěr chci jen dodat, že moc děkuju rodičům za tohle všechno, moc si toho vážím a jsem moc (moc, moc, moc..) ráda. že jsem tohle mohla absolvovat. Bylo to úžasné a nerada jsem to opouštěla, tak doufám, že se sem (ať sama, nebo s rodiči, někým jiným) podívám, přesně do Saint Petersburgu, protože to město mi přirostlo k srdci. Tento článek jsem psala týden, dal mi dost práce, asi nejdelší článek, který na tomto blogu kdy byl (a možné i bude) :).

TAK JO, TO BUDE PRO DNEŠNÍ ČLÁNEK VŠE, JEŠTĚ MĚ ČEKÁ PSANÍ HAULU, DRŽTE MI PALCE, VAŠE